Muzeum, které je evropskou raritou

Kdy jste se rozhodli muzeum otevřít?
Nejvýznamnějším impulsem byla sbírkotvorná činnost mojí ženy. Když jsme doma přes starožitné panenky a kočárky, které jsem postupně renovoval, neviděli na televizi a nemohli jsme do skříní, tak padlo rozhodnutí, že uděláme nějakou výstavu. Inspirací nám byly různé výstavy po České republice i zahraničí, na které jsme často jezdili. Naše výstava na zámku v Novém Městě nad Metují nás hlavně díky velkému zájmu veřejnosti a médií přivedla k myšlenkám o koncepci a rozšiřování sbírky. Věděli jsme, že kočárky, které jsme tehdy měli, tvoří velmi zajímavý základ. Postupně jsme sbírku začali rozšiřovat o Královské patentní listiny z doby staré Anglie, pokojíčky, koloběžky, trojkolky, sáňky a další předměty. Muzeum jsme pak otevřeli v roce 2014. Díky přestěhování na adresu Za Sodovkárnou 2108, což je stará městská sýpka, kde sídlíme dosud, se celistvost naší sbírky projevila naplno. Co se ve vašem životě po otevření muzea změnilo? 
Významná změna spočívá v nově vytvořeném koloběhu neustálé práce na dalších exponátech, a vzhledem k našemu celoročnímu provozu, kdy otevíráme na zavolání, jsme obrazně řečeno stále v pohotovosti. A co se týče názorů našich návštěvníků, tak ti nejprve hlavně obdivovali, co jsme dokázali, a v poslední době už se k tomu přidává i názor, že jsme blázni, že platíme nájem a provoz muzea dotujeme. Ale tak my to s manželkou prostě máme. Za svou činnost jste získali i významné ocenění.
Je to tak. My jsme totiž na rozdíl od jiných sběratelů, kteří sbírají kočárky tak nějak nahodile, začali naši sbírku koncipovat jako průřez vývoje kočárku ve světě. Tato myšlenka se ukázala jako jedna z největších evropských sběratelských zajímavostí. Postupem doby jsme tak byli vyhodnoceni nejenom sběrateli, ale i Klubem sběratelů kuriozit v Praze v Národním technickém muzeu, kde jsme převzali ocenění za pozoruhodnou sbírku. Co vás na provozování muzea nejvíc baví?
Samozřejmě úžas, nadšení a radost našich hostů, kteří od nás často odcházejí se slovy, že tohle v Náchodě nečekali. Je pravdou, že našich 360 m2 výstavní plochy, z toho 180 m2 bezbariérových, více než dvě stě kočárků, kde nejstarší typ byl vyráběn po roce 1760, stovky panenek a patentních listin, které ukáží, jak probíhal patentový vývoj aut, ponorek nebo military, a spousta starožitných doplňků lidi většinou opravdu ohromí. Co je vaší motivací a hnacím motorem?
Zachování této nádherné historie a ojedinělost naší sbírky v Evropě.

Jaké máte vize do budoucna?
Nejprve musíme přežít tuto náročnou dobu a doufáme, že nám nájem a ostatní náklady nezlomí vaz. Samozřejmě plánujeme nadále zvyšovat atraktivitu naší sbírky a stát se turisticky co nejvýznamnějším a platným členem Královéhradeckého kraje a regionu Náchod.