Královna Jestřebích hor
Datum publikace: 14. 05. 2021
I my tvoříme příběh Kladského pomezí...
Rozhledna Žaltman nedaleko Malých Svatoňovic stojí na nejvyšším vrcholu Jestřebích hor a láká svými nádhernými výhledy z celkem čtyř plošin. Vznikla v roce 2020 mimo jiné i za pomoci lidí, kteří na výstavbu přispěli a koupili si „svůj schod se svou jmenovkou“.
Kdy vznikl nápad postavit v Jestřebích horách
rozhlednu?
Snaha vybudovat rozhlednu má svůj původ už ve 20. letech minulého století.
Tento záměr plánoval tehdejší odbor Klubu československých turistů v Malých
Svatoňovicích. Rozhledna měla být kamenná, 30 metrů vysoká, s turistickou
chatou a měla stát na kótě 714 m n. m., na takzvaném Výhledu neboli Belvederu.
Základní kámen byl položen v roce 1923. Byl zhotoven dřevěný model rozhledny,
zahájeny veřejné sbírky a jednání za účelem získání finančních prostředků na
stavbu. Celý projekt se však ukázal být pro obec s devíti stovkami obyvatel
příliš ambiciózním. Peníze ze sbírek tak později Klub turistů použil ke zřízení
turistické ubytovny, takzvaného penzionu Žaltman v Obecním domě na náměstí
v Malých Svatoňovicích.
Kdy se tedy podařilo rozhlednu postavit?
Výstavbu rozhledny, i když ve skromnější podobě a na jiném místě -
nejvyšším bodě Jestřebích hor ve 739 m n. m. na Žaltmanu, se podařilo
realizovat až o čtyřicet let později. Na přípravách konstrukce se podíleli
dobrovolní brigádníci z TJ Baník Malé Svatoňovice. Samotné zhotovení
ocelové příhradové konstrukce bylo v dílně uhelných dolů zahájeno na začátku
roku 1966. A díky šikovnosti, cílevědomosti a ochotě dobrovolníků se podařilo v
neděli 24. září 1967 původní rozhlednu slavnostně otevřít. Už tehdy byla
vyhledávaným turistickým cílem a všichni, kdo se na výstavbě podíleli, mohli
být patřičně hrdi.
Kdy a proč přestala původní rozhledna vyhovovat?
Vzhledem k okolní krajině, kdy začaly stromy rozhlednu přerůstat, byla
výška výhledové plošiny v deseti metrech nedostačující. Když se obec Malé
Svatoňovice stala v roce 2011 vlastníkem rozhledny, začalo vedení přemýšlet o
zatraktivnění místa. Vyvýšení rozhledny by bylo nákladnější, než postavit
rozhlednu novou, a tak na podzim roku 2019 byla původní konstrukce demontována
a začala výstavba nové rozhledny s nejvyšší výhledovou plošinou ve 23,5
metrech. Nová rozhledna byla otevřena 24. září 2020, tedy přesně 53 let od
otevření své předchůdkyně.
Vize tedy byla naplněna. Máte nějaké další plány na zatraktivnění
místa?
Ano, vize byla naplněna a nová rozhledna nabízí dechberoucí výhledy z ptačí
perspektivy. A my stále chceme připomínat ten pěkný kout přírody, tu
Krakonošovu zahradu, která tolik ovlivnila tvorbu bratří Čapků, Karla a Josefa.
Rádi bychom do budoucna navázali na park u náměstí s interaktivními
tabulemi a propojili putování z náměstí v Malých Svatoňovicích až pod
Žaltman, kde se nachází Lotrandova sluj. K ní nás zavede jedna z Čapkových
pohádek a malí i velcí turisté se tak budou moci o obávaném loupežníkovi
dozvědět víc. Chceme také rozvíjet povědomí o krajině, kterou turisté k
rozhledně procházejí. Jedná se o lokalitu s hornickou minulostí
s nalezištěm černého uhlí a světoznámým nalezištěm araukaritů, tedy
zkamenělého dřeva.
Proč by se turisté měli na rozhlednu na Žaltmanu vydat?
Rozhledny jsou vyhledávanými místy po celé České republice a ta naše nová
nabízí při své výšce lákavé výhledy bez omezení. Je volně přístupná a turisté
si mohou zvolit jednu z mnoha krásných cest, které k ní vedou. Pokaždé mohou
jít jinou, například z Petříkovic, Radvanic, Jívky, Markoušovic, Odolova, Rtyně
v Podkrkonoší, ale také ze vzdálenějšího Trutnova přes rozhlednu na
Markoušovickém hřebeni. Až budou u nás v Malých Svatoňovicích, tak cestou
z náměstí mohou nejprve projít revitalizovaným parkem
s interaktivními tabulemi zaměřenými na tvorbu bratří Čapků pro děti, dále
přes Mariánský sad se sedmi zastaveními u kapliček k Božímu hrobu a po
turisticky značené cestě k Bílému kůlu a odtud už jen přímou cestou na
rozhlednu Žaltman nebo s malou odbočkou přes Lotrandovu sluj. Jakoukoli
cestu na rozhlednu Žaltman zvolí, vždy je čeká nádherná přírodní rozmanitost
Jestřebích hor.